Nokturno.net / tvorba / dílko

V baru při whisky snažim se psát,
ačkoliv vím, že není oč stát.
Lidé mě nechápou a pohrdají mnou,
a pak se diví, že jdu sám cestou svou.

Rady nepřijímám, mám své vlastní názory,
nepokoušejte se mě přesvědčit svými postoji.
Neříkejte mi, že život je fajn,
když moc dobře vím, co čekat mám.

Bolest a útrapy, zrada a lež,
jak stádo hyen, či otravná veš,
jako nákaza nemoci bíle,
obklopují mě lidé, ty bestie chtivé.

Vždy na pozdrav rukou mi mávají
s usměvem na rtech dobrý den přejí,
a hned jak zahnou za roh do zákoutí,
špičaté zuby děsivě cení.

Nadávky, lži a hnusná slova,
to je jen jejich denní chléb,
tak se pak nedivte, až přijde ta doba,
kdy přetvářka prapor vítězství pozdvihne.