20.03.08 | Verba, @, další tvorba | 1607 x | vypínač
Naučil mě psát
naučil mě cítit poezizi
většinou nepochopen zůstávám
ale umírající je jen náš vid Makovče
*****************************************
*****************************************
Někde v krajině kde už nikdo není
schyluje se hádanka k vyřešení
nikoho to už nebolí, nás dva ano
studí to jak hodně zmrzlý ráno
******************************************
******************************************
jednou ve škole úkol sem měl
abych poezii přednášel
umírající mi dal život, i krev mi dal
od tý doby já svoje básně psal
a umírajícího miloval
******************************************
******************************************
Děkuji pane J.Wolkere
jen tak noc krev smrt deprese voľný verš x zima * sen haiku marnost mládí život svoboda horor antilistí ... sobota smutek strach bolest touha fantasy poezie . realita vzpomínka tma .. vztah humor láska město zklamání nenávist podzim cesta beznaděj emoce přetvářka povídka naděje erotika pocity pocit aa zoufalství hrůza čas les osud sex vztahy příroda vyznání srdce žena samota momentka horror temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867