20.03.08 | Verba, @, další tvorba | 1560 x | vypínač
Naučil mě psát
naučil mě cítit poezizi
většinou nepochopen zůstávám
ale umírající je jen náš vid Makovče
*****************************************
*****************************************
Někde v krajině kde už nikdo není
schyluje se hádanka k vyřešení
nikoho to už nebolí, nás dva ano
studí to jak hodně zmrzlý ráno
******************************************
******************************************
jednou ve škole úkol sem měl
abych poezii přednášel
umírající mi dal život, i krev mi dal
od tý doby já svoje básně psal
a umírajícího miloval
******************************************
******************************************
Děkuji pane J.Wolkere
krev poezie život horror svoboda láska smutek tma osud noc temnota zima žena touha les hrůza marnost beznaděj zoufalství čas . cesta momentka naděje .. vyznání realita fantasy pocit x pocity ... bolest srdce mládí aa * jen tak horor deprese strach vzpomínka emoce podzim erotika příroda haiku vztahy zklamání humor nenávist přetvářka smrt sobota sen voľný verš sex samota vztah povídka město antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866