20.03.08 | Verba, @, další tvorba | 1712 x | vypínač
Naučil mě psát
naučil mě cítit poezizi
většinou nepochopen zůstávám
ale umírající je jen náš vid Makovče
*****************************************
*****************************************
Někde v krajině kde už nikdo není
schyluje se hádanka k vyřešení
nikoho to už nebolí, nás dva ano
studí to jak hodně zmrzlý ráno
******************************************
******************************************
jednou ve škole úkol sem měl
abych poezii přednášel
umírající mi dal život, i krev mi dal
od tý doby já svoje básně psal
a umírajícího miloval
******************************************
******************************************
Děkuji pane J.Wolkere
. pocit horror zklamání emoce nenávist přetvářka žena láska naděje sex sen erotika realita město zima podzim mládí .. vyznání marnost zoufalství pocity poezie momentka čas noc * cesta aa strach vztah horor život smrt voľný verš vztahy tma temnota touha povídka x osud sobota haiku příroda smutek jen tak svoboda les beznaděj ... vzpomínka deprese humor bolest srdce antilistí hrůza fantasy samota krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867