01.04.08 | moth, @, další tvorba | 2175 x | vypínač
Jednou si vezmu okno na záda
a odnesu až do lesů
Tam otevřu ho k slepým pařezům
odtrhnu závěs pavučin a vykloním se zhluboka
Zelené číše listů za oknem
Slunce v nich perlí jako šampanské
budu z nich pít až dopiju je do stínů
Poslední kapky spadnou světluškám
Stříbrnou cestou zpátky k neonům
mé okno pomůže mi měsíc nést
Doma ho tiše opřu o stěnu
zavřu zas dokořán a rozsvítím
samota beznaděj erotika realita horror nenávist sobota cesta vzpomínka aa haiku srdce pocity temnota žena les život zoufalství sen svoboda vztah emoce vyznání x naděje smutek strach osud město tma antilistí deprese povídka zklamání pocit láska mládí zima horor poezie . * noc ... marnost hrůza krev bolest čas podzim touha vztahy smrt momentka jen tak voľný verš fantasy příroda humor .. přetvářka sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866