10.04.08 | persona, @, další tvorba | 1745 x | vypínač
Postavila sochy
k sobě zády
mezi stromy nasycené mnohým
i několika lety ve štěstí
Postavila sochy
a plakala do kořenů
milovala je
když se zima protínala
s nekonečným jarem pocitů
Ráda sedává v křesle u okna
zahrada se na ni usmívá
a zpívá píseň
tak smířlivou
Dvě těla se změnila
propadla větru a dešti
obrousila se do krásy
Když sedává v křesle u okna
usmívá se na zahradu
a zpívá píseň
tak smířlivou
Dvě sochy plakaly do kořenů
a v těch kořenech se nalezly
noc žena jen tak srdce příroda krev les naděje čas nenávist fantasy život haiku povídka humor voľný verš horor mládí pocity láska svoboda sex emoce osud zklamání smrt bolest momentka aa hrůza . podzim antilistí marnost vyznání město temnota sobota tma touha * smutek erotika .. realita vzpomínka zima poezie zoufalství beznaděj strach vztahy pocit deprese horror cesta přetvářka vztah sen ... x samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867