Nokturno.net / tvorba / dílko

V sítích ulepena.
Chtivá.
V mýtech propletena
a přec živá.

Vlčí žena na utrženém řetězu...

Dýchá vzduch nočních koutú.
Úplně divá.
Bardúm krade zpod hlav loutnu
a tiše spívá...

Vlčí žena na utrženém řetězu...

Zjevuje se v prudkém dešti
a taky když je měsíc nejvýš.
Z run a kostí hádá, věští,
v lesích múžeš jí být nejblíž.

Tančí někde u bran skřítkú,
kouše, loví v jiných světech
a vášeň v jejích očích svítí...
Lože má jen z bledých kvítkú,
muže jenom při obětech
i když neodřízne je ze svých nití...

Prudce líbá,
něžně vábí...
K jezerúm kde se vrba zhýbá,
k hřbitovúm, kde čekaj vrány...

Vlčí žena na utrženém řetězu....

Poznáš ji po listech ve vlasech,
po znamení na lopatce,
po vúni v kúži,
po hvozdu v očích,
po dýmu v slovech,
po vlčích zubech,
po slobodě která ji zdobí,
a milionech příběhú v jejím smíchu, jejím pláči....
Poznáš ji po chuti milostního hříchu
a erotice v pulzu a tlukotu...
Poznáš jí a pak jí sundáš i obojek....