Nokturno.net / tvorba / dílko

V dlaních máš můj malý ráj,
prosím každym dechem
ať mi ho už daj...
Pláč mizí vzduchem.

Někdy strach, někdy naděje,
máš mě jako zloděje
tvý svobody,
láska z jiný podoby...

Tak s ptačím zpěvem
poslouchám zas kritiku,
nechci zloděje
sebevědomí a s hněvem.

Nechce se mi věřit
zloději štěstí,
nechci misto lasky
do srdce pěstí.

Máš v srdci tolik místa
tvá mysl je čistá
Proč mě za to trestá?

Nebraň se polibkům,
nebraň se touze,
jsem tvá zlodějka,
tvýho času
ze štěstí i nouze....

Nechávám se mást
misto abych dávala
musim tvůj čas krást....

V dlaních máš kus krásnyho světa
žádná dlouhá věta,
nezná moje plus,
jen zlodějnu a její hnus....