Nokturno.net / tvorba / dílko

Jsi moje noční obloha,
ma udušená svíčka.
Jsi moje prázdná výloha,
přes třesoucí se víčka.

Proč mám vzpomínat co bylo?
Proč teď když už se loučís?
Tvé odmítnutí mě zabilo
a tím to všechno končí.

Jsem jak preplněná knihovna
tak uz do mě nedávejte knihy
.Jsem zvrácená a podivná,
na predloktí rýhy.

Proč usínám vždy s slzami?
Proč ráno se v nich budím?
Teď vím proč jsi tak daleko.
Uz te prostě nudím...