17.07.08 | čtenář Gabrieli, @ | 1860 x | vypínač
Mé já a vesmír
Všeho je tak málo.
Jdeš, běžíš, sprintuješ.
A pořád to je málo.
Chtělo by to letět.
Letět nadsvětelnou rychlostí,
krásný temný vesmír,
mléčná zákoutí,
svit hvězd,
mlhové opary,
teplo a chlad.
Nekonečno nekonečna.
Modré, červené, zelené planety.
Žáry hvězd.
Krása a krása.
, linkuj! 
, jagg 
beznaděj zoufalství erotika . krev fantasy temnota * sex poezie humor žena bolest sobota aa les horror pocity osud strach ... nenávist pocit x láska marnost vzpomínka život srdce hrůza deprese tma haiku touha svoboda zima smrt sen noc přetvářka vztah město vztahy čas povídka smutek naděje mládí podzim realita samota emoce momentka jen tak horor .. antilistí vyznání cesta příroda voľný verš zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867