Nokturno.net / tvorba / dílko

Beru do rukou tvé mrtvé tělo
cítím že by se ti dýchat ještě chtělo
Vím žes byla vždycky jako víla
vím že z tebe proudí do mě síla
pokládám tvé sněhobílé torzo na oltář
nad tvou hlavou září svatozář
já poklekám tu před tebou
jak Bůh stojí nade mnou
přísahám svou věčnou zášť
těm co potřísnili tvou krví můj plášť
Z posledních sil otevíráš oči
a v nich se zrcadlí celý širý svět
ten co ti teď může jenom závidět
jak stoupáš k nebeské bráně
a já stojím opodál abych ti podal rámě
má Johanko, můj kvítku, má lilie
už tě vítají tě svatých legie
tak promiň mi, že odcházím do světa smrtelných
já vím, že je to strašný hřích
ale sbohem.