Nokturno.net / tvorba / dílko

Můj smích je ironie sama,
nechci si už na nic hrát,
vždyť nejsem žádná dáma
a neumím nic, než jen brát.

Jsem zatracená troska a tou navždy zůstanu,
již nemám sílu dál bránit se stvůrám a žít,
dnes v noci někde na ulici trochu jedu dostanu
a do žil si jej vstříknu a aspoň bude klid...