26.08.08 | Lucie Michalčíková, @, další tvorba | 3833 x | vypínač
Nad hrobem šedo a v srdci strach,
proč zná to tělo co leží na márách.
Chodí k ní v noci a mluví s ní,
ti co jsou mrtví a hlavně bezradní.
Vidí je zase, slyší jejich hlasy,
proč je prokletá? Rve si vlasy.
Ponurou nedělí line se zpěv,
lidé jdou s rakví a trhají šeď.
Jdouc mrtvou zahradou žulových stromů,
jdouc těmi místy za zvuku zvonů.
Pak jí to dojde tuhle tvář zná,
vždyť je to ona, ležíc na márách...
zoufalství čas žena pocity zima voľný verš ... vzpomínka temnota svoboda .. horror erotika vztah beznaděj antilistí podzim noc osud příroda smrt pocit srdce naděje krev láska tma sex město * sobota jen tak deprese bolest horor zklamání humor mládí život strach hrůza touha fantasy povídka realita emoce sen smutek samota . vyznání momentka poezie marnost přetvářka aa x nenávist les vztahy cesta haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6469
autorů: 867