18.09.08 | Levianth, @, další tvorba | 2752 x | vypínač
A já roztrhaná věčností nečasu tu ležím s poškozeným torzem.
Bojuji s posledními skřety, jež napadly mou mysl.
Krvácím z očí a smrtelně se usmívám.
Chtěla bych tolik skočit a pokořit tu nenávist.
Vodopád neslušncýh návrhů mi strhává duši.
Imaginární přátelé mě drží tady dál.
A i když je to vše jen uvnitř,
tak na venek se nešťasně dívám.
A přesto každý ví, že umírám.
Vyhodit hlavu by možná bylo řešení..jenže co když ne.
Kde tyhle pocity ve mě sídlí?
Kde se líhnou z tajemných skořápek vajec?
A možná je to tím, že na tebe myslím...
Ty...
Ty strůjcem mých vášní si se stal.
Tak nevidím důvod, proč bys moje srdce neprobodal.
Zahodil klíč a zmuchlal jej do koše.
Ač není to pravda, mé srdce to tak buší.
Tepe tyhle slova a zranit samo sebe zkouší.
Rozum nic neříká jen mlčky bručí.
Proč mi nepomůže a neumlčí ten křik.
Chci tak moc, když dusí se mi plíce
a žaludkem mi proplouvá líh.
A já slyším jen zrohu stěn-
Lásko? vzala jsi si dnes prášky?
marnost . pocit žena antilistí tma nenávist beznaděj smrt momentka humor x temnota touha vztahy * noc povídka aa příroda čas přetvářka naděje les samota ... erotika horor realita vztah život voľný verš mládí město zoufalství podzim jen tak pocity svoboda horror strach cesta sex fantasy zima sen osud láska krev emoce vyznání poezie deprese zklamání hrůza .. haiku sobota bolest srdce smutek vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6482
autorů: 867