18.09.08 | Levianth, @, další tvorba | 2609 x | vypínač
A já roztrhaná věčností nečasu tu ležím s poškozeným torzem.
Bojuji s posledními skřety, jež napadly mou mysl.
Krvácím z očí a smrtelně se usmívám.
Chtěla bych tolik skočit a pokořit tu nenávist.
Vodopád neslušncýh návrhů mi strhává duši.
Imaginární přátelé mě drží tady dál.
A i když je to vše jen uvnitř,
tak na venek se nešťasně dívám.
A přesto každý ví, že umírám.
Vyhodit hlavu by možná bylo řešení..jenže co když ne.
Kde tyhle pocity ve mě sídlí?
Kde se líhnou z tajemných skořápek vajec?
A možná je to tím, že na tebe myslím...
Ty...
Ty strůjcem mých vášní si se stal.
Tak nevidím důvod, proč bys moje srdce neprobodal.
Zahodil klíč a zmuchlal jej do koše.
Ač není to pravda, mé srdce to tak buší.
Tepe tyhle slova a zranit samo sebe zkouší.
Rozum nic neříká jen mlčky bručí.
Proč mi nepomůže a neumlčí ten křik.
Chci tak moc, když dusí se mi plíce
a žaludkem mi proplouvá líh.
A já slyším jen zrohu stěn-
Lásko? vzala jsi si dnes prášky?
sex hrůza láska marnost pocity osud realita vyznání x ... bolest les noc antilistí aa čas strach smrt svoboda krev město zoufalství momentka žena přetvářka nenávist život horor pocit jen tak podzim vztahy samota tma voľný verš humor haiku * vztah temnota .. touha deprese fantasy sobota povídka mládí sen příroda naděje cesta erotika horror beznaděj emoce zima smutek srdce zklamání poezie . vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867