Nokturno.net / tvorba / dílko

Na dráze několika vlaků
střetla se hlava s hlavou,
myšlenek jak máku,
v polích veršů plavou.

Na dráze ke konečné
vykolejil zas dnes jeden vlak.
Snad se to zdá být zbytečné,
plno rukou jak zlodějek strak.

Na dráze dlouhého života,
hloupé se to může snad zdát,
ale v duši když sídlí temnota,
člověk je s to se snadno vzdát.

Na dráze posledních pražců kolejí
pár vlaků se střetne silou vší,
a i když tělo, srdce bolejí,
ostatní skřípot brzd a náraz neslyší.

Na dráze, na té konečné
vyskočil jsi z kupé,
ale snad je to všechno zbytečné
a možná že ne, že je to nutné.

Konečná,
hvizd píšťal v uších zní.
Láska nevděčná,
proč každé srdce poblázní ?