Nokturno.net / tvorba / dílko

Deprese mě sžírá,
v hlavě bude brzy díra.

Mé svědomí moje srdce rozlomí.

Už nechci vidět svou slávu,
chci jen vidět trip a trávu.
Můj konec nastal,
sám jsem si ho posral.

Chci žít a přesto zemřít.
Zubatá se na mě chystá.

Umřu a ani o tom nebudu vědět,
umřu, ale přesto budu žít.
Umře srdce, umře duše, umře mé já.

Bodlér a Zdechlina mě navštívili,
já jsem je s radostí uvítal,
ale teď chci, aby šli pryč.
Oni se však drží mé duše a nepustí.
Musím zabít svou duši, aby odešli.

Duše je mrtvá a já se brouzdám nocí ulicí.
Duše je mrtvá a já ji najít chci.
Až ji najdu budu zase žít,
až ji najdu už nebudu brát drogy a pít.

Ona se však zmítá v pekle a zve mě za sebou.
Už jdu a myslím si, že si tam pomůžu.
Vezmu pistoli a obhodím zeď mými myšlenkami.
Tečou po zdi a já jsem na cestě do pekla.
Sbohem všichni co jsem měl rád......