18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2524 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
sobota smrt vztah strach pocit příroda čas krev aa momentka zoufalství . osud touha x samota vyznání smutek horor život jen tak nenávist fantasy žena horror svoboda erotika tma povídka humor * deprese zklamání .. sex cesta naděje voľný verš podzim sen antilistí hrůza mládí zima emoce realita beznaděj přetvářka vztahy srdce noc pocity poezie temnota les město ... haiku marnost vzpomínka láska bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866