18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2580 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
bolest poezie život povídka temnota žena fantasy antilistí hrůza vztah přetvářka x tma momentka erotika . zima emoce osud beznaděj smrt .. vyznání pocit sobota krev cesta jen tak realita strach touha ... marnost naděje podzim vzpomínka mládí srdce čas samota voľný verš horror * deprese nenávist sex pocity horor příroda zoufalství les svoboda vztahy zklamání smutek sen haiku aa láska noc město humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6467
autorů: 867