18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2934 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
, linkuj! 
, jagg 
nenávist horror samota fantasy jen tak čas temnota podzim smrt deprese cesta les * aa bolest mládí svoboda noc naděje momentka sen vztah pocity hrůza ... zoufalství humor .. osud emoce přetvářka srdce sex beznaděj život zima smutek příroda voľný verš sobota x pocit erotika vyznání tma realita krev vztahy vzpomínka touha antilistí horor zklamání . haiku žena láska marnost strach povídka město poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867