18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2935 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
, linkuj! 
, jagg 
žena voľný verš srdce samota bolest naděje temnota . příroda krev realita zoufalství smrt deprese horror pocity humor sex noc smutek x sen antilistí svoboda haiku hrůza * ... cesta láska vzpomínka povídka život horor emoce aa les erotika fantasy sobota strach přetvářka tma osud touha město pocit zima .. vztahy poezie momentka zklamání jen tak nenávist vztah vyznání beznaděj marnost podzim mládí čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867