18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2818 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
, linkuj! 
, jagg 
vzpomínka přetvářka .. smutek marnost město mládí erotika sex osud svoboda pocit x realita deprese láska povídka hrůza momentka * . sobota zima tma emoce haiku vztah život ... nenávist les sen pocity samota zoufalství krev bolest touha poezie strach horor jen tak antilistí podzim žena cesta temnota příroda čas smrt aa zklamání noc vztahy vyznání horror fantasy naděje srdce voľný verš beznaděj humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867