18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2849 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
, linkuj! 
, jagg 
povídka podzim touha jen tak žena poezie marnost smutek krev aa les zoufalství pocity tma vztahy .. zklamání haiku mládí srdce humor realita smrt strach čas horor momentka město sobota pocit nenávist přetvářka erotika cesta osud voľný verš emoce naděje antilistí samota x zima fantasy sex horror temnota vyznání láska * deprese život noc svoboda hrůza sen beznaděj příroda vzpomínka bolest vztah ... .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867