Nokturno.net / tvorba / dílko

Ráno je příliš brzké,
voní po medu-
přilepí tě k okamžiku,
ze kterého již mnohí neunikli.
Děsivé šach-maty
miláčku, hrajem já a ty...
Táhneš srdcem-
mým...
Dáma by odpovídat nemněla,
když stojí po boku svého krále.
Ubohá figurka ve hře pudú.

Ráno je ještě černé a mrzké,
klouže rty po ledu-
umrzneš kvúli vločkám chtíče?
Vždyť do duše jsme si ještě nepronikli...
Divej se na karty-
zda vyhraješ já či ty?
Vyjdu s trumfem-
tvým...
Pán jako ty chyby nedělá
a umí odejít když již my ženy se vzdáme.
Víš, že měl bys mě nechat mýmu studu?

Me amour, měl bys´mě nechat jemu...
Být.