11.01.09 | čtenář Johann Wolfgang Mária Amadovič, @ | 2575 x | vypínač
Sv. omša
Je jedenásť,
na desať metrovom orloji
kostolnej veže - u nás !
A kňaz
pomalým krokom
sťa dalo by sa,
že s bázňou riecť
zo zákrstia kráča pred oltár.
A dvaja miništranti
idú s ním.
Orgán
hrá - pieseň číslo 323.
Všetci stoja,
len zopár babiek
s francúzskymi barlami
úplne v vpredu,
aby snáď lepšie videli
sedia schúlené
vo vlnakoch a v kabátoch
a možno - nebadane driemu.
A kňaz minútu po minúte
od prvých slov,
cez nekrvavú obetu,
cez Baránka - hostiu
vľúdnym slovom
blíži sa k záveru.
Ešte oznamy,
znak kríža
a môžme ísť.
Domov - roznášať myšlienku,
slová,
čo padli nám
od kríža do uší.
samota x * ... cesta fantasy nenávist poezie sobota . realita sex erotika město momentka bolest láska les emoce beznaděj pocit touha hrůza aa mládí haiku vyznání .. smrt zoufalství vztahy smutek noc povídka naděje strach osud přetvářka podzim žena tma příroda vztah antilistí srdce humor život krev sen čas vzpomínka jen tak temnota horor marnost zklamání horror svoboda deprese pocity voľný verš zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867