17.01.09 | čtenář Evan | 2702 x | vypínač
Bojím se ozvat mám strach nezasáhnout
že se budeš zlobit že mě zavrhneš
jako tisíce dalších
a jestli mě nezavrhneš tak mě alespoň zesměšníš
Bojím se mám strach z vlastního stínu
a on mě stejně pronásleduje
pomalu se za mnou plouží
i když na něj křičím a vyplazuji jazyk
bojím se slyšet pravdu ale i lež
bojím se bojím se bojím
Hořká bezmoc ztracené iluze
všechno mě pronásleduje
a nade vším je tvá tvář....
Strašíte mě jak procházím tichým městem
když se choulím pod blikající lampy
a já na vás křičím
a lidé se otáčejí a divně na mě koukají
a bojí se...
Stejně jako já mají strach
i ty máš strach
a když si říkáš že ne
možná máš strach si to přiznat...
deprese povídka erotika voľný verš srdce zoufalství žena zima x samota podzim osud realita touha vyznání horror bolest noc haiku * beznaděj ... tma sobota fantasy svoboda smutek pocity vzpomínka zklamání cesta láska vztah sex mládí strach příroda humor nenávist .. les aa antilistí hrůza naděje temnota horor krev marnost sen . život smrt momentka jen tak město přetvářka emoce čas pocit vztahy poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867