17.01.09 | čtenář Evan | 2415 x | vypínač
Bojím se ozvat mám strach nezasáhnout
že se budeš zlobit že mě zavrhneš
jako tisíce dalších
a jestli mě nezavrhneš tak mě alespoň zesměšníš
Bojím se mám strach z vlastního stínu
a on mě stejně pronásleduje
pomalu se za mnou plouží
i když na něj křičím a vyplazuji jazyk
bojím se slyšet pravdu ale i lež
bojím se bojím se bojím
Hořká bezmoc ztracené iluze
všechno mě pronásleduje
a nade vším je tvá tvář....
Strašíte mě jak procházím tichým městem
když se choulím pod blikající lampy
a já na vás křičím
a lidé se otáčejí a divně na mě koukají
a bojí se...
Stejně jako já mají strach
i ty máš strach
a když si říkáš že ne
možná máš strach si to přiznat...
pocit marnost antilistí emoce voľný verš x noc smrt horor erotika sobota hrůza temnota smutek krev .. les horror vzpomínka pocity aa nenávist * žena svoboda deprese jen tak momentka mládí čas beznaděj život cesta srdce zklamání ... . osud město povídka sex realita sen bolest touha podzim poezie strach samota zima přetvářka naděje tma vztah láska zoufalství humor haiku vyznání příroda vztahy fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866