15.10.04 | čtenář Daria | 2337 x | vypínač
Pohádky na sklo kreslí mráz
a hvězdy přes ně sem tam bliknou...
Do snů mi šeptá čísi hlas
a na sny dá se lehko zvyknout
Tak ráda mám, když padá sníh,
jen když je teplo cítit blízko
život nevázne v závějích,
hvězdy jsou najednou tak nízko..
Slunko je kdesi uvnitř nás...
Když usínám a čekám na sen
a kolem oken chodí mráz
cítím tvou vůni ve svých vlasech...
, linkuj! 
, jagg 
samota podzim nenávist srdce láska město poezie bolest .. zklamání momentka fantasy vyznání deprese čas sex vztahy . hrůza vztah horor tma x smrt beznaděj ... aa naděje pocit haiku noc emoce krev antilistí příroda povídka sen sobota přetvářka les život pocity svoboda zoufalství strach erotika žena temnota vzpomínka zima mládí osud smutek humor cesta horror voľný verš * realita touha marnost jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867