Nokturno.net / tvorba / dílko

Mlčky ti přihlížím
a s každým setkáním
si jenom přitížím,
a s každým smrákáním

teče mi více slz,
které mi utíráš,
když zrovna hledíš skrz,
čímž se mi posmíváš.

Když jsem si řekl:
chlape, proč se bát,
když v oddělení ztrát

jak suvenýr ze všech cest
leží ztracená čest...

Hřeju si v kapse hadí hnízdo,
jen čekám, až vylezou ven.
Pletu si noc a den,
ve špíně moje místo.

Pomalu utíkám,
utíkám za tebou,
cesty, co zametám,
ty nikam nevedou.

Čekal jsem tolik dní,
čekal jsem tolik let,
sotva jsem přišel k ní,
zase jsem musel zpět...Ha