Nokturno.net / tvorba / dílko

V lesích i veřejne
za noci před tvým chrámem,
srážíš mně na kolena...
K něžnostem,
až drápy ryju zemi,
nebo tvúj hřbet...

Má je vina,
má bude smrt, kde pak budeš?
Marte!

Prohneš mně toužebně
v pasu, hoříš plamenem...
Miluju tě, já šílená...
Ke krajnostem.
Ta láska však v tobě není,
i tak chci se s tebou bez ní chvět...

Nalil´s mi vína,
má bude vlčí kúže, hladit jí budeš?
Marte!

Vlčím z tebe Vlku vlčím,
propújčil´s vzdor i mým očím...
Kdybych byla synem otce,
umřela bych ve tvé válce...
Však žena dokáže vzdor jinak
když halí nahé tělo soumrak
a hranou nohy přejdu ti bok
chci pít tvou krev- božský mok...
Pak stejně mně odvrhneš,
tvé děti však dají mi nesmrtelnost
ve věčném městě...