Nokturno.net / tvorba / dílko

aneb... pomsta je sladká


... nějak těžce se mi vstává,
však spraví to na dobrý ráno hubička,
z kuchyně už voní černá káva,
topinky a na hniličku vajíčka..
Najednou ale krutej příkaz ruší tuhle idylku
- .. vypadni honem, můj starej přijde za chvilku
a ten když se nasere, namoutěvíru,
nevzpomeneš, kde zedník nechal ve zdi díru.. -
Přijdu domů a v kuchyni u stolu
sedí cizí chlap a koule si vyvaluje,
moje stará jenom tak, v eviným úboru
tohohle kance jako jeblá obskakuje..
Asi mě dobře v posteli zastoupil, zdá se mi,
když vidím, jak ta moje zapletá nohami,
kroutí zadkem, pamlskama chlapa hostí
a ten jak tureckej paša jenom funí blažeností.
Bouchnu dveřma, tehdy mě zmerčí -.. ty osle pitomej,
neměls bejt ještě v noční ?! - ječí ta moje a nadává,
jednu mi ubalí, -.. a aby bylo jasný, příště nejprv zavolej,
jelikož pokud nevíš.. přerušovaná soulož je nezdravá..! -
Sakra, takže já jsem navině ?! Dobrá, když ty tak,
už snuju krutou pomstu, však ty budeš litovat,
po nocích ti budu zvonit, ať tě trefí šlak,
ale já si budu u svý holky zdravou soulož užívat..