Nokturno.net / tvorba / dílko

Zahalena v závoj
vystupuješ z temnot,
jsi jak slunce,
kol sebe život dáváš,
však pohledět na tebe
a přiblížit se,
to jen utrpení skýtá!

Jsi jak slunce
a ten tvůj závoj,
jak mlha pochyb
se tě drží a nepouští
- nepovolí,
i když ví
jak moc mě bolí
hledět na tebe
skrz něj!