12.10.09 | Patrik Freyi, @, další tvorba | 2291 x | vypínač
Nad ránem či nad večerem,
se světlem a nebo šerem,
stejně zas tma neodchází,
úsměv mizí mojí tváří.
Nikdy už se nenavrátí,
mám ho rád i ať se ztratí,
potřebuji, nenávidím,
nic nevidím, nic nevidím.
Má nás ráda, já je taky,
ve třech je však život krátký,
jedna cesta, jedna bolest,
musím: žádné lži a žádná lest.....
......
...tak se stalo, to co mělo,
něco žije, něco zbylo,
snad mi jednou odpustíš,
mám Tě rád, mě nemusíš!
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš jen tak . fantasy horor strach .. marnost haiku x naděje tma humor pocity beznaděj sex smutek vyznání podzim temnota momentka sobota realita samota touha město svoboda čas vzpomínka povídka poezie ... sen pocit erotika noc les láska smrt zoufalství osud aa žena příroda srdce život antilistí krev zklamání * deprese hrůza horror cesta mládí vztah emoce nenávist bolest přetvářka zima vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867