12.10.09 | Patrik Freyi, @, další tvorba | 2041 x | vypínač
Nad ránem či nad večerem,
se světlem a nebo šerem,
stejně zas tma neodchází,
úsměv mizí mojí tváří.
Nikdy už se nenavrátí,
mám ho rád i ať se ztratí,
potřebuji, nenávidím,
nic nevidím, nic nevidím.
Má nás ráda, já je taky,
ve třech je však život krátký,
jedna cesta, jedna bolest,
musím: žádné lži a žádná lest.....
......
...tak se stalo, to co mělo,
něco žije, něco zbylo,
snad mi jednou odpustíš,
mám Tě rád, mě nemusíš!
aa samota les cesta sen osud ... zima bolest mládí realita vztahy hrůza beznaděj podzim jen tak erotika žena voľný verš srdce touha deprese humor horror . noc pocity vyznání čas pocit nenávist temnota svoboda vzpomínka krev momentka horor přetvářka fantasy antilistí život smrt tma město zklamání .. sex vztah haiku strach * emoce příroda sobota láska poezie zoufalství x naděje smutek marnost povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6473
autorů: 867