12.10.09 | Patrik Freyi, @, další tvorba | 2256 x | vypínač
Nad ránem či nad večerem,
se světlem a nebo šerem,
stejně zas tma neodchází,
úsměv mizí mojí tváří.
Nikdy už se nenavrátí,
mám ho rád i ať se ztratí,
potřebuji, nenávidím,
nic nevidím, nic nevidím.
Má nás ráda, já je taky,
ve třech je však život krátký,
jedna cesta, jedna bolest,
musím: žádné lži a žádná lest.....
......
...tak se stalo, to co mělo,
něco žije, něco zbylo,
snad mi jednou odpustíš,
mám Tě rád, mě nemusíš!
, linkuj! 
, jagg 
zklamání deprese humor realita les vztah láska beznaděj sobota přetvářka osud život erotika pocity zima emoce mládí noc samota svoboda vztahy povídka zoufalství krev momentka aa nenávist město vzpomínka smrt smutek . horror naděje ... .. strach haiku cesta horor voľný verš hrůza čas marnost sen srdce vyznání pocit antilistí temnota poezie fantasy žena jen tak podzim příroda bolest touha x sex * tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867