12.10.09 | Patrik Freyi, @, další tvorba | 2329 x | vypínač
Nad ránem či nad večerem,
se světlem a nebo šerem,
stejně zas tma neodchází,
úsměv mizí mojí tváří.
Nikdy už se nenavrátí,
mám ho rád i ať se ztratí,
potřebuji, nenávidím,
nic nevidím, nic nevidím.
Má nás ráda, já je taky,
ve třech je však život krátký,
jedna cesta, jedna bolest,
musím: žádné lži a žádná lest.....
......
...tak se stalo, to co mělo,
něco žije, něco zbylo,
snad mi jednou odpustíš,
mám Tě rád, mě nemusíš!
, linkuj! 
, jagg 
příroda realita život vztah krev naděje vyznání svoboda fantasy bolest samota touha poezie ... cesta pocity vzpomínka sex emoce město láska . voľný verš momentka temnota aa strach zima zklamání horror marnost jen tak mládí nenávist přetvářka smrt .. tma haiku horor noc erotika podzim pocit smutek žena sen humor vztahy antilistí osud sobota x beznaděj zoufalství les deprese čas hrůza * povídka srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867