12.10.09 | Patrik Freyi, @, další tvorba | 2177 x | vypínač
Nad ránem či nad večerem,
se světlem a nebo šerem,
stejně zas tma neodchází,
úsměv mizí mojí tváří.
Nikdy už se nenavrátí,
mám ho rád i ať se ztratí,
potřebuji, nenávidím,
nic nevidím, nic nevidím.
Má nás ráda, já je taky,
ve třech je však život krátký,
jedna cesta, jedna bolest,
musím: žádné lži a žádná lest.....
......
...tak se stalo, to co mělo,
něco žije, něco zbylo,
snad mi jednou odpustíš,
mám Tě rád, mě nemusíš!
vztah bolest poezie sen horor jen tak realita život vzpomínka .. sobota nenávist strach humor pocity emoce svoboda haiku noc . samota povídka beznaděj voľný verš touha podzim ... zoufalství město krev zima erotika cesta marnost vztahy pocit vyznání sex deprese čas fantasy momentka naděje temnota aa žena zklamání smrt mládí x osud horror smutek příroda les srdce přetvářka * hrůza tma antilistí láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867