25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2217 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
, linkuj! 
, jagg 
mládí naděje marnost podzim . samota touha bolest horror smrt poezie svoboda * zima x humor město cesta nenávist noc beznaděj srdce antilistí zoufalství sen příroda pocit voľný verš vyznání pocity zklamání osud haiku horor deprese sex erotika smutek vzpomínka láska temnota vztahy .. fantasy jen tak život vztah realita strach sobota tma povídka přetvářka emoce ... momentka hrůza krev čas aa les žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867