25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 1897 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
tma antilistí .. příroda žena srdce x haiku mládí vztah podzim život cesta erotika zklamání horror pocit * humor . smrt poezie beznaděj horor ... vyznání realita samota deprese povídka bolest nenávist fantasy touha sen osud město noc naděje čas emoce přetvářka svoboda láska jen tak strach smutek marnost krev vztahy pocity voľný verš sex zoufalství temnota hrůza aa les momentka zima vzpomínka sobota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866