25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2236 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
, linkuj! 
, jagg 
mládí noc sex humor tma voľný verš cesta přetvářka . svoboda láska emoce jen tak povídka vztahy horror smutek sen zima naděje marnost žena příroda krev horor les * sobota zoufalství vztah život ... podzim erotika poezie beznaděj zklamání .. pocit nenávist smrt touha fantasy antilistí x momentka aa realita samota město bolest čas vzpomínka srdce haiku pocity vyznání temnota deprese osud strach hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867