25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 1945 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
beznaděj zklamání hrůza ... smrt žena deprese * poezie čas příroda x les vztah touha temnota jen tak srdce samota přetvářka haiku horror mládí noc humor život osud momentka tma emoce strach realita . cesta .. horor smutek podzim vztahy nenávist město vzpomínka marnost bolest antilistí vyznání svoboda voľný verš pocity sen naděje povídka krev fantasy pocit zima erotika láska sobota zoufalství aa sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867