25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2183 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
, linkuj! 
, jagg 
povídka strach srdce cesta vztahy marnost fantasy žena temnota zklamání . pocit poezie život realita láska sen bolest přetvářka samota emoce sex sobota vztah zima tma hrůza voľný verš jen tak vzpomínka nenávist krev zoufalství podzim mládí ... noc město deprese osud pocity čas antilistí beznaděj horor horror svoboda smrt smutek momentka příroda vyznání naděje humor haiku x touha les erotika .. * aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867