25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2108 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
příroda čas tma poezie .. povídka cesta antilistí svoboda láska krev žena touha horror aa bolest samota horor ... noc vyznání vztah pocit realita smutek voľný verš les fantasy vzpomínka erotika beznaděj humor město strach srdce * temnota momentka emoce . nenávist jen tak mládí vztahy podzim zoufalství zima pocity přetvářka sen smrt marnost život sex haiku zklamání x hrůza naděje sobota osud deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867