Nokturno.net / tvorba / dílko

Můj dobrej kámoš Václav Aplaus mi vždycky říkal, jako kdybych ho slyšel teď.
„Johne, musíš psát víc úderné povídky! Jen tak může zvítězit světová revoluce, náš socialismus, technokratický socialismus. Stroje musí nahradit lidi v každém směru. Ať v intelektuálním rozměru, reprodukčním, filozofickém a i v pracovním. Energie z lidí musí být zpracována a dodána strojům! Jen tak to půjde vpřed.“
„Vašku, jdi do prdele, moc koukáš na Matrix.“ Odvětil jsem.
On na to. „Ne, to je moje vize budoucnosti jako takové.“
„Drž hubu!!“
Kopl jsem našeho bývalého prezidenta do jeho umělých koulí, které ho stály dva prezidentské důchody. Vzal jsem fakt kurva dobrej čínotronickej řezák značky Madridas a uříz tomu zasranýmu důchodci hlavu. Se slovy na rtech. „Jestli Tě ještě někdo obviní ze zatěžování státního rozpočtu, zastanu se Tě, můj milý, mrtvý příteli.“ Narval jsem tu šedivákovu hlavu do igelitky, igelitku si narval do novýho batohu vyrobenýho na druhým měsíci země firmou DollyBuster a přemýšlel co s načatým večerem. Nakonec zvítězila sklenka mléka s cukrem a androidí porno, které se odehrává celé potmě, takže je to fakt dobrý.