19.11.09 | Lakmé, @, další tvorba | 1998 x | vypínač
...........Vstříc jednomu osudovému večeru co překročil do osudové noci, kdy všechno co se stalo dál, je jen pouhopouhou rozmanitostí tvarů a barev, leč rozpačité úsměvy nutí si pokračování.A v tom všem jsme sami. Navzdory osudu nikdy už nebudu. Reinkarnace, úděsné slovo a úděsná představa. Nekonečně dlouhé životy nekonečného osamění.V polstrované cele vlastního já s prsty dokrvava rozedřenýma prosím si o společnost, mouchu , aspoň mouchu doktore Sevarde.Nejsem náročná, potřebuju nedokonalost sobě vlastní.Uvnitř žil nalézám útěchu...Koluju si ve vlastní krvi a trávím tu šťastné chvíle s tou karmínově modrou aristokratickou...........
erotika sen aa zklamání vzpomínka x . vztah realita město strach krev beznaděj jen tak svoboda hrůza noc láska antilistí pocity život samota haiku podzim deprese poezie zoufalství přetvářka marnost vztahy čas les osud voľný verš pocit fantasy momentka žena emoce bolest naděje humor cesta srdce touha vyznání sobota povídka * horor zima temnota tma .. sex nenávist smutek smrt horror příroda mládí ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866