30.12.09 | Marek Olbrecht, další tvorba | 2362 x | vypínač
Příteli můj.
Spřízněná duše do slunce, deště i mlhy.
Tichý a věrný společníku pro časy dobré i zlé.
Věříš mi, a já věřím tobě.
Dobré zůstává, zlé se zapomíná.
Jsi první, komu příjdu představit svou lásku, a poslední, s kým se jednoho dne rozloučím.
Příteli můj, jsi jediný soused ze starého domu, který se za mnou příjde podívat.
Jediný kamaráde, věř, že i já se jednoho dne opět objevím za Tvými dveřmi a pozdravím tě.
les marnost čas smrt zoufalství antilistí naděje svoboda smutek povídka sex x emoce zklamání cesta deprese beznaděj sen tma srdce ... nenávist sobota vztah strach . voľný verš humor pocit haiku zima .. mládí vyznání vztahy žena temnota podzim život pocity jen tak erotika noc * touha horror příroda realita samota láska přetvářka momentka osud horor město bolest krev poezie hrůza aa vzpomínka fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867