30.12.09 | Marek Olbrecht, další tvorba | 2411 x | vypínač
Příteli můj.
Spřízněná duše do slunce, deště i mlhy.
Tichý a věrný společníku pro časy dobré i zlé.
Věříš mi, a já věřím tobě.
Dobré zůstává, zlé se zapomíná.
Jsi první, komu příjdu představit svou lásku, a poslední, s kým se jednoho dne rozloučím.
Příteli můj, jsi jediný soused ze starého domu, který se za mnou příjde podívat.
Jediný kamaráde, věř, že i já se jednoho dne opět objevím za Tvými dveřmi a pozdravím tě.
zklamání nenávist zima poezie ... momentka bolest přetvářka město vzpomínka touha smutek x horor .. realita antilistí zoufalství erotika * voľný verš noc . sobota žena život hrůza vyznání samota pocity aa strach temnota haiku povídka srdce svoboda čas emoce beznaděj sex humor vztahy fantasy příroda vztah podzim tma cesta mládí naděje marnost deprese sen horror pocit smrt láska krev osud les jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867