30.12.09 | Marek Olbrecht, další tvorba | 2509 x | vypínač
Příteli můj.
Spřízněná duše do slunce, deště i mlhy.
Tichý a věrný společníku pro časy dobré i zlé.
Věříš mi, a já věřím tobě.
Dobré zůstává, zlé se zapomíná.
Jsi první, komu příjdu představit svou lásku, a poslední, s kým se jednoho dne rozloučím.
Příteli můj, jsi jediný soused ze starého domu, který se za mnou příjde podívat.
Jediný kamaráde, věř, že i já se jednoho dne opět objevím za Tvými dveřmi a pozdravím tě.
, linkuj! 
, jagg 
aa * mládí voľný verš žena haiku hrůza samota vyznání sex podzim . momentka pocit x horror zima láska čas cesta vztahy erotika smutek humor strach fantasy svoboda naděje touha vztah tma beznaděj nenávist deprese noc příroda .. sobota antilistí sen smrt temnota život město povídka zoufalství bolest zklamání emoce pocity marnost realita les horor ... krev poezie vzpomínka srdce osud přetvářka jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867