30.12.09 | Marek Olbrecht, další tvorba | 2538 x | vypínač
Příteli můj.
Spřízněná duše do slunce, deště i mlhy.
Tichý a věrný společníku pro časy dobré i zlé.
Věříš mi, a já věřím tobě.
Dobré zůstává, zlé se zapomíná.
Jsi první, komu příjdu představit svou lásku, a poslední, s kým se jednoho dne rozloučím.
Příteli můj, jsi jediný soused ze starého domu, který se za mnou příjde podívat.
Jediný kamaráde, věř, že i já se jednoho dne opět objevím za Tvými dveřmi a pozdravím tě.
, linkuj! 
, jagg 
povídka fantasy momentka vzpomínka svoboda hrůza horor vyznání samota mládí horror humor strach smutek haiku emoce deprese zklamání x les příroda tma nenávist krev aa osud sobota smrt erotika život zoufalství ... srdce marnost temnota jen tak vztahy bolest voľný verš sex čas naděje zima pocity poezie noc cesta realita .. beznaděj . pocit žena podzim * touha vztah město přetvářka antilistí sen láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867