14.01.10 | Tomáš Popelka, @, další tvorba | 1868 x | vypínač
Nevím co říkám a nevím co chci,
možná líbat a možná zmrznul náš cit.
Možná miluju a možná jen utíkám
když tě vidím, tak sbalím saky paky sám.
Co si myslíš? Nejsem archanděl.
Možná tě zkouším, pokušitel, ďábel.
Možná žiju, možná jen přežívám,
když tě vidím, tak sbalím saky paky sám.
Princezna a kdo ví co bude dál,
toužíš po hvězdách,
udělíš každému šach-mat.
Snad miluješ, já jsem tak rád,
snad ucítíš,
že saky paky sám...
les vztahy čas nenávist přetvářka haiku beznaděj smutek bolest strach zklamání horor samota srdce příroda život touha vztah momentka vyznání žena emoce město hrůza zoufalství sen temnota sobota poezie láska osud zima humor cesta smrt erotika povídka pocity krev marnost realita tma horror podzim sex * noc ... .. mládí deprese x antilistí svoboda aa fantasy . vzpomínka pocit voľný verš jen tak naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866