15.01.10 | Verba, @, další tvorba | 2391 x | vypínač
Až dojdu ke tvým dveřím,
pokleknu a zazvoním
Zeptáš se mě, jestli věřím,
přesně ti to nepovím
Jako by nebylo nic
bože, že by ses bála?
Divíš se, že vím víc,
si vlivná žena, jedna z mála
tak už se nemrač
a pusť mě dál
Já přecí vím kdo si zač,
si žena co bych si přál
Bože nevěříš,
ty ztrácíš víru?
Tak už me vpustíš,
do místa míru?
Bože jsi žena
a v ženy já věřím
Otevřeš mi,
až příjdu k tvým dveřím?
horor povídka vztahy pocity marnost emoce město krev srdce vyznání nenávist mládí poezie sobota bolest erotika * ... zoufalství sen .. cesta deprese pocit antilistí zklamání aa podzim strach temnota žena x hrůza jen tak přetvářka svoboda momentka les vzpomínka čas osud horror smrt sex vztah zima humor realita haiku tma touha příroda noc samota smutek naděje beznaděj fantasy voľný verš . život láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867