15.01.10 | Verba, @, další tvorba | 2450 x | vypínač
Až dojdu ke tvým dveřím,
pokleknu a zazvoním
Zeptáš se mě, jestli věřím,
přesně ti to nepovím
Jako by nebylo nic
bože, že by ses bála?
Divíš se, že vím víc,
si vlivná žena, jedna z mála
tak už se nemrač
a pusť mě dál
Já přecí vím kdo si zač,
si žena co bych si přál
Bože nevěříš,
ty ztrácíš víru?
Tak už me vpustíš,
do místa míru?
Bože jsi žena
a v ženy já věřím
Otevřeš mi,
až příjdu k tvým dveřím?
sobota láska zima * pocity smrt momentka sen zoufalství příroda tma jen tak noc vyznání bolest poezie aa nenávist pocit podzim zklamání samota x vztahy čas žena přetvářka erotika vztah fantasy realita temnota horor vzpomínka .. touha les ... antilistí deprese srdce . povídka marnost beznaděj smutek svoboda haiku město osud sex voľný verš emoce strach cesta humor život mládí naděje hrůza krev horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867