Nokturno.net / tvorba / dílko

Tajemný les
a v něm je postava tančící.
Kdo to je?
Sám sebe se ptám?
Žena nebo muž,
to nepoznám.
Jen vidět je občas
mihnout se do tmy
oči zářící.

A hudba je slyšet podivná,
avšak ten kdo jí vydává ne.
Všude je
jen tma jak v ranci
a co chvíli jeho zrak jak plamen
v rytmu zaplane.

Točí se mi hlava
a nejde jít už blíž,
už ani krok neudělám již.

Vše rozmazané se zdá
a neslyším už žádný hluk.
Jen ty oči
jsou blíž a blíž!
Jsem bezmocný
jak malý kluk.

Klid a ticho,
všude mlha jen.
Mokro od ranní rosy
a od krve - divný to sen.
Tělo mé
navždy už v kapradí
v lese spočívá.

Kdo jsem?
Žena nebo muž?
Když se jen svým zářícím zrakem
do tmy na vás zadívám?

To vím jen já a on už.