20.01.10 | FreyIng, @, další tvorba | 1686 x | vypínač
Samotný na poli strom,
není bez lesa nic,
i když na něm ptáci křičí,
z plných plic.
Dva párem jsou,
tři už rodinou
a když jich je víc,
silou větrů šumí do kraje,
mocný je jejich hlas!
Les ochranu Ti dá
a jídlo pro Tebe,
též ukrývá.
Oheň při dešti,
z větví zahřeje
a dříví ke stavbě domu,
tu také jest.
Kde bohy najdeš,
nejsnáze?
Kde pominou,
Tvé nesnáze?
Tu píseň listí a jehličí
přece dobře znáš,
ta má přeci hlas,
každého Znás!
Když naši loď žene vichřice,
k útesům skal.
My vzepřem se
a veslujem,
svým směrem dál!
Když vodu pokolena máme,
helmici jí začnem vylévat.
Když létají z lodi třísky
a břeh je v nedohlednu,
my voláme vstříc bohům
za kterými pospícháme.
Těžká je někdy zbroj,
když s dívkou jsi,
nebo když vodu polikáš.
My stejně budeme,
vždy na palubě lodi
jménem Život
rovně stát!
Ať se bude kymácet,
či o skaliska rvát.
A kdo že jsme?
Synové a dcery,
své země jediné,
jež se Midgardem zve!
smutek horror sen vzpomínka realita zima humor temnota beznaděj krev smrt povídka hrůza žena život bolest deprese haiku pocity aa les sex touha momentka mládí jen tak zoufalství voľný verš . vztah sobota .. erotika vztahy * tma fantasy láska město samota zklamání nenávist strach antilistí pocit přetvářka ... čas noc horor x cesta vyznání podzim svoboda srdce emoce příroda marnost osud naděje poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866