24.01.10 | FreyIng, @, další tvorba | 1637 x | vypínač
Byla jsi tak krásná...
Každa hvězda,
oproti tvé kráse,
rázem zhasla.
Když srdce hřeje,
rozum dává si pauzu,
upadl hluboko pod zem, neochvejně.
Havrani se vznášeli v tvých kadeřich.
Krása tvá oněměla duši,
dech se zastavil.
A jen pro ten naděje okamžik,
se chtěl muž, co tě zřel,
v tvých očích utopit,
aby mohl doufat,
že prijdeš zas.
A jeho tebou okouzlení,
pochopiš bez příkras.
, linkuj! 
, jagg 
krev emoce sobota temnota aa .. voľný verš žena samota povídka smrt bolest x příroda zima cesta noc strach erotika mládí smutek zoufalství humor město marnost realita pocity jen tak přetvářka horor srdce vyznání tma hrůza vztahy poezie deprese les antilistí beznaděj * touha naděje haiku sex fantasy svoboda vztah sen pocit horror nenávist zklamání podzim život momentka čas láska vzpomínka . ... osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867