Nokturno.net / tvorba / dílko

Dvě znamení,
pro mě nesou prokletí s šílenstvím,
jsou jen neštěstím
a neutuchajícím trápením.

Dva cejchy,
co jdou po kuži mé.
Jedno tvrdohlavé,
co tvrdou lebku pro své já,
uplně ve všem má.
Druhé, važí pravdu,
ale skutečnost, jej nezajímá.

Oheň a vzduch,
mění se příliž často,
na dusno a puch.

Tak, ze seznamu je škrtám,
už si nic nenamlouvám.
Bylo dost laskavostí,
bylo dost porozumění.

Má cesta, jde se rovně vzhůru,
však zaklikatí se,
když se s těmi to cejchy, střetne
jak s nejšílenější noční můrou.

To vám povídám,
že k Hel se dostanu,
i bez jejich strachů a předsudků.
Tak škrt..., jedním tahem
a je to hned,
jak když nikdy na cestě nebyly,
tihle sami sebou posedlí....