Nokturno.net / tvorba / dílko

A já tu také byl,
svůj sen o štěstí,
jsem si s vámi snil.

V záři hvězd,
jsem se nechal,
hvězdným prachem,
na své cestě osudem, nést...

Vzpomínám,
jak krásně slunce do zad hřálo
a človek by uvěřil,
že je to snad napořád...

Tenkrát pošetilost,
krásou byla,
než všechno zlato světa
a po potížích,
rázem veta byla.
Smělé plány v tu ranu,
v mysli užasně plály,
jak oheň sám....

Fortuna přátelé, mi přála
a oheň hřál, věřím,
že tak se mohl citít, jen král....