22.02.10 | FreyIng, @, další tvorba | 1700 x | vypínač
Padá vločka,
padá pomalu, vznáší se dlouze.
Schovávám v sobě vzpomínku,
jak krásné je létat ,
jak krásné je poddat se touze...
A šumení korun stromů vyslechnout,
když vyslechneš volání vrátit se,
za hranice, splněných snů, zpátky domů.
To jen se říkává,
že pod svícnem je tma,
není to však pravda,
když jsou dva.
Jeden malý, druhý větší,
přesto noc lásky, není o to delší.
Krásná jsou ranní svítání,
když láskou zní noční souznění.
To blázen jen sní, místo toho,
aby byl už dávno s ní - s ním....
temnota vyznání horor vztahy město sen les podzim antilistí svoboda ... .. nenávist smutek horror bolest erotika osud voľný verš vzpomínka samota zoufalství beznaděj tma momentka krev humor zima cesta noc fantasy přetvářka haiku zklamání láska deprese strach * emoce naděje touha aa hrůza vztah sex jen tak žena . sobota pocit smrt příroda x realita čas mládí poezie povídka pocity srdce marnost život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867