Nokturno.net / tvorba / dílko

Za časů, kdy Řím si ještě nepodmanil Galii,
konalo se jednou z rána zasedání v kurii.
Mluvilo se o spiklencích
- vhodný trest se pro ně hledal.
Náhle tam však vrazil posel,
Caesarovi lístek předal.
,,Shromáždění otcové!" rozčilil se Cato
,,Caesar dostal tajnou zprávu,podívejte na to!
Rád bych tyto machinace co nejdříve zveřejnil!
Žádám aby tento lístek před senátem přečten byl!"
Caesar lístek mlčky podal
-sám jej dosud nečetl.
Cato myslel že má důkaz,
že se Caesar do spiknutí zapletl.
bylo by mu potěšením,
kdyby Caesara měl strčit
za spiklenci do vězení.
Cato již se nadechuje,
už si pysky olizuje.
Ani Caesar nemá zdání co tento vzkaz obsahuje,
co se jenom stalo?
Cato počal lístek čísti
a vtom lístku stálo:
,, Miláčku můj, hořím touhou
až budu moci laskat tvou hruď..
Přispěchej ke mě,mám chvíli dlouhou,
na všechny rozkoše připraven buď..
Budem se milovat znova a znova..
Tvá Servillia - sestra Catonova!"
Poslední slova zazněla tichem.
Celé shromáždění vybuchlo smíchem.
Cato jen ztěžka polykal,
rozkašlal se, odplivl si,
vzteky a zlostí se zalykal.
Nejvíce ze všech smál se mu Caesar
-což Catona dožralo,
mrštil lístkem a vykřikl vztekle:
,,Seber si to ty ožralo!!"