24.02.10 | čtenář Maura, @ | 1298 x | vypínač
U okna si rozčesala své dlouhé vlasy,
praskaly jako polínka v plameni.
Tajemné jiskry, tak skryté v kameni,
obnažily kousek její krásy.
Dívá se zasněně do oblohy,
jako když jeho tvář toužebně hledá,
sepnuté ruce a v tváři tak bledá,
jedem hadím ušknutá do nohy.
Ach, kam jen zmizel můj klid a tichý mír.
Kéž byli bychom skryti v snech.
Dva páry očí. Pohled. Šílený vír.
Nad čím zas přemýšlí Liliana?
Uteče, anebo zůstává?
Jak pyšná je, tak i laskavá.
realita nenávist krev smutek momentka beznaděj marnost horor vyznání deprese zima les příroda zklamání smrt vzpomínka antilistí poezie naděje haiku samota horror sen vztah svoboda fantasy temnota čas noc strach přetvářka humor jen tak sex život žena pocit x touha hrůza město srdce aa cesta sobota láska erotika tma * ... pocity . osud .. mládí vztahy voľný verš povídka bolest zoufalství emoce podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866