24.02.10 | čtenář Maura, @ | 2205 x | vypínač
Ráno už sníh napadl na střechy domů
hřeji se ve své teplé posteli,
ještě, že dnes máme zas neděli,
snad můžu žít chvíli bez šílených shonů.
Hudba z rádia mne pohladí na duši,
poslouchám ráda tiché tóny,
pro hudbu cítím vřelé sklony,
jen ať mne nikdo dnes z klidu neruší.
Já vím, že čeká toužebně na mé dopisy.
Verše mi posílá každý všední den.
A také obrázky se žlutými narcisy.
Veršovat neumím, tak takticky mlčím.
Raději sním si o tobě svůj sen.
Před přívalem slov se ustrašeně krčím.
příroda vyznání město život samota vzpomínka poezie podzim láska realita smrt srdce hrůza .. aa přetvářka strach vztahy zklamání vztah marnost sen x beznaděj sex fantasy emoce . mládí temnota naděje zoufalství krev humor povídka cesta čas deprese sobota noc bolest haiku antilistí * tma zima pocit momentka horor touha nenávist žena smutek osud svoboda jen tak ... pocity erotika les horror voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6469
autorů: 867