06.03.10 | FreyIng, @, další tvorba | 1584 x | vypínač
Mrazivý déšť vloček,
na zem padá
a já myslím jen na to,
co by jsi asi teď,
nejvíce ráda......
Polibek či pohlazení,
nebo něco více,
co to teď změní?
Dát ti srdce,
aby mělo tě co hřát,
když jsi sama.
Nebo noční procházku,
ti s odvahou nabídnout?
Vím, že můžeš,
vše najednou odmítnout....
A tak krajem procházím
a přemítám,
jak asi doopravdy voníš.
Jsi květinou ze zahrad tajemných
a vzdálených stínů,
o které tu stále sním?
Tolik bych rád,
aspoň jednou usnul
v tvém klínu,
snad napořád...
A tak slunce vyhližím,
až bude blíž
a stíny se zkrátí.
Snad jednou pak
řeknu ti víc.
A v okně tvém pak,
nebude muset už více,
hořet na znamení samoty,
plamen svíce...
realita ... beznaděj vyznání samota touha srdce bolest horror poezie voľný verš život sex vztahy haiku nenávist strach * deprese les marnost povídka temnota horor smutek sobota . přetvářka zoufalství smrt pocity .. krev erotika osud podzim momentka aa žena láska hrůza příroda mládí vzpomínka cesta město emoce vztah noc naděje sen x svoboda zklamání antilistí humor pocit jen tak čas zima tma fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866