21.03.10 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2374 x | vypínač
Do rytmu ranních cest se klimbal,
V polospící dráze dopřál plicím blaze pohlazení.
A bylo ráno. V bezvědomí sunuli se lidé.
Něco po nich zbude.
Otisk hýždí na sedačce,
Stíny při zdi pro zlý dravce.
Možná také supí pohled v tmavých sklech.
Možná co mi z tebe ráno zbylo – vzdech.
, linkuj! 
, jagg 
beznaděj láska samota bolest krev život haiku horror pocit příroda mládí pocity emoce cesta vzpomínka deprese sobota tma erotika x zklamání smutek aa vztah vyznání fantasy marnost voľný verš sex vztahy jen tak antilistí osud smrt čas přetvářka strach les momentka * .. zoufalství svoboda nenávist horor temnota . zima podzim ... povídka poezie hrůza humor naděje touha město realita noc sen žena srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867