21.03.10 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2399 x | vypínač
Do rytmu ranních cest se klimbal,
V polospící dráze dopřál plicím blaze pohlazení.
A bylo ráno. V bezvědomí sunuli se lidé.
Něco po nich zbude.
Otisk hýždí na sedačce,
Stíny při zdi pro zlý dravce.
Možná také supí pohled v tmavých sklech.
Možná co mi z tebe ráno zbylo – vzdech.
, linkuj! 
, jagg 
zklamání emoce osud pocit horror vztahy jen tak antilistí sobota temnota hrůza život příroda smrt pocity humor vztah zima les poezie mládí deprese město povídka voľný verš vyznání aa marnost fantasy tma . noc horor beznaděj * smutek srdce strach krev láska bolest cesta svoboda nenávist x naděje sex vzpomínka .. podzim žena ... touha sen samota erotika haiku realita přetvářka zoufalství momentka čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867