Nokturno.net / tvorba / dílko

Své city chtěla bych vykřičet do světa,
jsem větrná vichřice, jsem světová potopa.
Chtěla bych utéct a již nikdy neřešit otázky života,
jsem zničující slovo, jsem hnusná samota...

Potřebovala bych klid aspoň půl století,
jsem malý ptáček, jenž nikdy nevzletí.
Nechci už dokola omýlat ty stejné chyby,
jsem noc co končí tak brzy.

Musím si odpočinout, jsem strašně unavená,
jsem květina, jež sama uvadá...
Už opravdu nemohu vstát, už nemohu,
jsem vyprahlá poušť jenž potřebuje zoufale vodu...

Tak dej mi prosím pít...