10.04.10 | Simona Peterkova, @, další tvorba | 1998 x | vypínač
Jsem kapičkou vody a ty jsi má poušť,
jsem nabitý revolver a ty jsi má spoušť.
Jsem bezednou propastí, ty jsi však most,
jsem hrstka naděje a ty jsi rozbouřená zlost,
jsem slepec, ty jsi však mou holí,
jsem nepřemožitelná, ty jsi však ten, co mě skolí.
Jsem rosa co se třpytí na květu,
ty jsi vše ozařující slunce,
jsem slovo, které nekončí ani nezačíná větu,
ty jsi krutá nenávist co žije v lásce.
My jsme dva opaky, co učí se spolu žít,
my jsme pár, co si neumí nic odpustit.
Však jdeme společnou cestou ke světlu,
já jsem světlo, ale miluji tmu,
ty jsi svíce, co hořet neumí,
my jsme stín, co nikdo nevidí.
Jsem bouří, která žádné blesky nevlastní,
ty jsi léto, které má připravený pouze sníh.
Jsem květina, co bez tebe uvadá,
jsi podzimní listí, co beze mne nespadá.
Jsem čerstvý vítr, který nemá bez tebe moc,
jsi moje hvězda a já jsem tvá noc.
TY jsi JÁ, které mě vidí krásnou,
JÁ jsem TY a jdu jen se svou láskou.
JÁ a TY jsme přece dávno MY,
to my jsme ti, kdo přepsali dějiny...
pocity marnost horor vztah noc bolest zklamání přetvářka povídka vyznání osud touha horror voľný verš příroda samota momentka . svoboda krev sex temnota tma realita beznaděj emoce sobota čas strach antilistí sen naděje zima nenávist aa smutek x město pocit erotika ... láska žena hrůza .. poezie život les humor jen tak srdce cesta deprese vzpomínka zoufalství vztahy haiku fantasy mládí podzim smrt *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866