12.04.10 | čtenář já | 2309 x | vypínač
Vevnitř, pomalu, jedna za druhou
Na povrchu jedna a zbylých devět jen tak bublá a bublá
Kdy už bude konec? Nedá mi to spát
Ten příšerný zvuk myšlenek, který by měly radši být zamrzlý v poslední desetině ledovce mojí duše
Tvůj nos, rty, oči, úsměv, co mě roztaví
V tom spojení, ve tvém sevření, kdy tvoje teplo a tlukot tvého srdce je to jediný, co cítím
Všechno najednou bylo tak správně...
svoboda pocity podzim zoufalství vztah smutek momentka beznaděj cesta bolest příroda povídka . město antilistí sen srdce smrt horor samota x poezie sex deprese aa krev vyznání život sobota vzpomínka voľný verš realita nenávist temnota osud strach tma pocit erotika fantasy * mládí přetvářka les jen tak emoce zklamání čas zima láska .. humor žena haiku hrůza noc ... marnost vztahy touha naděje horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866