Nokturno.net / tvorba / dílko

--------------------

ať už se stane cokoli

vždycky se za tebou otočím v davu

protože v tom pořád tak nějak plavu

a záchranný kruh je něco co si nechci

nechat vnutit - i když plavčík je sympaťák

rozhodně větší než ty ty poslední doby



(a coby voda plyne a padá a cáká a padá)

a já hloupá oko-uzlující mám tě ráda)



lidi dělají chyby a plácají se přes nos

a taky přes zadky to často když je jaro

properou se špatnou dobou a vytáhnou poučení

z klobouků kapes rukávů nebo dóz s bonbony

většinou a usmějou se do mlhy a smutku

ale tebe nenaučili lovit v kalných vodách

lidských těžkostí jenom spílat všem nevinným

a tvářit se spravedlivě ublíženě

mít v očích prach nepochopení

prohlubovat smutná zatmění - ta má



(a já jsem tvá jen a blázen bláznivá)



a láska (v dálce) hory přenáší jak se zpívá

svět zívá nad tou naší divnoláskou co se sype

zlehka jako u dna protržený pytlík cukru

jemně štiplavý po červených mravencích

kde jsou všechna tichá krásná slova

ta v rozechvění znova a znova a znova



opakovaná?

schovaná

nadobro

------------