14.12.04 | Martin, @, další tvorba | 2504 x | vypínač
V podzimní aleji,
dvě strany kolejí,
poslední objetí
a slzy dojetí.
Slané perly potají,
do vlasů Ti padají
a ve vůni těch vlasů,
pozbyl jsem svého hlasu.
Bylo to naposled
V podzimní aleji,
dvě strany kolejí,
poslední polibek,
tisíce vzpomínek.
Naše rty na chvíli,
v jedno se spojily,
naposled, jen jednou,
nikdy víc nesplynou.
Bylo to naposled
V podzimní aleji,
dvě strany kolejí,
podivné sousoší,
loučit se pokouší.
Nocí zní tiché výkřiky
a v srdci žal veliký,
je prázdno v mojí dlani,
tak sbohem, Lásko, Paní.
Bylo to naposled
Z podzimní aleje,
bez kapky naděje,
kolejí do Nikam,
naposled utíkám.
Slaný déšť utopí má tajná přání,
na trati bez zázraků na počkání.
samota pocity příroda zima vztahy les erotika humor emoce strach nenávist smutek srdce vztah poezie .. čas vzpomínka haiku temnota sen hrůza život * deprese fantasy marnost noc sex vyznání cesta žena bolest voľný verš přetvářka ... realita jen tak povídka zoufalství sobota město antilistí osud horor tma horror láska touha x momentka . krev pocit naděje smrt podzim mládí svoboda aa beznaděj zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867