14.12.04 | Angel, @, další tvorba | 2410 x | vypínač
Na moři ve větru
trup lodi se zmítá.
Ke mně Tě lásko má
zlatý řetěz poutá.
Řetěz okovů
řeže Tě do kůže
kdopak Ti má milá
kdo Ti jen pomůže.
Zatracen pokořen
přes bok lodi se vrhám
Šaty z Tebe dívko Má
zuřivě strhám.
Padáme v objetí do temné hlubiny.
Ukončím pro jednou
to Tvoje:"Už nikdy!"
Marný je osud Tvůj.
Tělo zase mé.
navždycky spojeni
naše kosti prohnilé.
emoce pocity zima vztahy deprese x sobota .. město horror sen vztah tma nenávist čas žena pocit noc antilistí zoufalství láska mládí les zklamání ... sex touha svoboda samota příroda marnost krev povídka humor realita osud naděje beznaděj podzim . přetvářka momentka * temnota horor vzpomínka hrůza voľný verš bolest erotika smutek fantasy smrt jen tak vyznání srdce poezie aa strach život haiku cesta
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866