Nokturno.net / tvorba / dílko

Je další krásné ráno,
snídám na verandě sama
a ty jsi musel zase odejít.
Tak jen káva svou vůní mě budí
a chutí hořkou lásku mi připomíná.
Jsem bez krále královnou.

Kolikrát chtěla jsem odejt,
jen tak do světa ulic
a tiše vrážet do lidí.
Plout časem.

Nechci lásku z románů,
jelikož ta vždy má svůj konec,
jen kousek pro sebe ulovit
a být na chvilku lakomec
s citem mezi námi.

Musím vstát a nechat vše na stole,
kávu, netknutou snídani i nás.
Čas volá mě nekompromisně
je čas jít do práce...