Nokturno.net / tvorba / dílko

Klouže si duše,klouže si hluše
Tak trochu v němém kaprovi.
Jak to máš duše? Odvětí suše:
„To už se nikdo nedoví“


V nekonečných končinách bytí, v pláních širé existence, krouží duše a neví co si sebou počít. Klouzá časoprostorem a těžkopádně za sebou nechává vzduch jemně zvlněný duhovou škálou otisku pohybu. Kdyby měla ruce, škrábala by se rozpačitě na hlavě a s povytaženým obočím by si pohvizdovala Generála Laudona. Nemá. Je bezmocná. Je bezmocná proti turbulencím stvoření, proti tlaku karmickému a proti démonickým přisluhovačům, kteří umí jen použít a zahodit. Do pytle. Do pytle s ekologií. Jakápak recyklace ducha, který překonal hmotu. Jakápak nadčasovost. Co tady, v té prázdnotě….částečky prostotu naplnilo jemné , mechanické PLOP.Rozpínavost se natahuje jak guma u spoďárů a duše ví, že přišel její čas. ..Někde tam v dáli bylo stvořeno tělo, do kterého přenese svou jedinečnou zranitelnost.Svůj duhově zbarvený otisk. Sebe. Jemně vibruje nadšením kdopak to asi tentokrát bude..Jistě někdo uvědomnělý, někdo se základem a předpokladem být guru.V posledním žití došla přece tak daleko, skoro až k osvícenosti…poblikává si pro radost svou duhovostí, až se třpytí jako stroboskop. No ano..ano …. UŽ…..plop
Cože? Kapr? Za co? Proč? Do pytle s kaprem.Kolika let se dožívá kapr?A kdy budou Vánoce?